Přípravné práce na stavbě více než pětikilometrové trati z Nových Butovic zahájila společnost Metrostav v roce 1987. Podle harmonogramu se měli první cestující svézt metrem na Zličín o šest let později. Pád komunistického režimu však datum otevření oddálil. Důvodem byl nedostatek peněz, který pražský magistrát vyřešil vydáním dluhopisů. Celkový účet za stavbu činil skoro čtyři miliardy korun.
Linka B se měla těsně za Stodůlkami větvit
Úsek V.B vesměs vede pouze v malé hloubce pod úrovní terénu, přičemž stanice Luka je zcela povrchová. Tomu odpovídala i převládající technologie budování tunelů, jež byly postaveny na dně jam a následně zahrnuty zeminou. Ražbou v podzemí vznikly jen necelé dva kilometry trati. V souvislosti s prodloužením linky B byla na Prokopském potoce mezi stanicemi Lužiny a Hůrka vybudována retenční nádrž, kterou soupravy metra překonávají uvnitř opláštěného mostu. Architektonicky zajímavá estakáda tvoří neodmyslitelnou dominantu Jihozápadního Města a její prosklené stěny nabízejí neobvyklý zážitek z jízdy nad hladinou rybníka.
Z pětice stanic na úseku V.B si zvláštní zmínku zaslouží Stodůlky. Jsou nehlubší, a proto byly jako jediné osazeny eskalátory. Podle původních plánů se měla linka B těsně za Stodůlkami větvit, a umožnit tak napojení plánovaných sídlišť v oblasti Chab, Krtně a Horek. Nerealizovanou jižní větev dodnes připomínají šikmé výklenky kousek za nástupištěm ve směru z centra, vybudované jako příprava pro napojení druhé trati.
Depo na Zličíně bylo postaveno „na zelené louce“
Vstup do stanice Stodůlky umožňuje dvojice vestibulů. Zatímco jeden z nich slouží cestujícím už od zahájení provozu, druhý na dokončení dlouhá léta marně čekal. Jeho chátrající ocelová konstrukce byla nakonec zbořena a v září 2010 nahrazena zcela novým vstupním objektem. Teprve tehdy totiž po dlouhých letech příprav začala v oněch místech stavba nové čtvrti Běžným cestujícím skrytou, nicméně pro provoz na lince B důležitou stavbu představuje depo na Zličíně. Bylo postaveno „na zelené louce“ a do provozu uváděno postupně od roku 1994. V současnosti mají haly kapacitu pro o
dstavení a údržbu maximálně 200 vozů. Zličínskému depu náleží 52 modernizovaných, původně ruských souprav 81-71M. Raritou je pak jedna souprava ponechaná v originálním stavu a určená pro občasné nostalgické jízdy.
Navzdory označení V.B byl úsek Nové Butovice - Zličín teprve čtvrtou zprovozněnou částí linky B. Nejstarší je úsek z Florence (tehdy Sokolovské) na Smíchovské nádraží, otevřený na počátku listopadu 1985. O tři roky později se cestující poprvé svezli do stanice Nové Butovice, která tehdy nesla pojmenování Dukelská. Dobově podmíněné názvy měly i některé další stanice na „béčku“, jako Jinonice (Švermova) či Anděl (Moskevská).
Poslední stanice na béčku se otevřela v roce 2001
- V listopadu 1990 začaly soupravy na východním konci linky B zajíždět na Českomoravskou. Až na dnešní konečnou na Černém Mostě dorazili první cestující v listopadu 1998, právě tento nejmladší úsek „béčka“ nese označení IV.B.
- Vůbec posledními otevřenými stanicemi na žluté lince pražského metra byly Hloubětín a Kolbenova; až do října 1999, respektive června 2001 skrz ně metro pouze projíždělo.
Autor: METRO.cz